Jak poznat Praděd v Jeseníkách | tipy
Jak poznat Praděd v Jeseníkách | tipy. Praděd, nejvyšší hora Slezska a Moravy, je turisticky přístupný celý rok. V reliéfu Hrubého Jeseníku, kde se nachází, je nepřehlédnutelný, a to i proto, že je na vrcholu Pradědu postaven televizní vysílač s rozhlednou. Úpatí Pradědu je dobrým výchozím bodem pro jednodenní výlety. Pod Pradědem se také dobře lyžuje – na sjezdovkách i běžeckých tratích. Nabízíme několik tipů, jak poznat Praděd a jeho okolí.
Co je potřeba
dobrá turistická obuv nebo lyžařské vybavení
funkční turistické oblečení
mapa okolí Pradědu minimálně 1: 50 000 (letní nebo zimní)
čelovka
Krok 1
Praděd, 1491,3 metru nad mořem vysoká hora, je dominantou Hrubého Jeseníku. Nachází se na historické hranici Moravy a Slezska. Podle současného správního uspořádání leží vrchol Pradědu v Moravskoslezském kraji, okres Bruntál, severozápadní úbočí už patří Olomouckému kraji, okres Šumperk. Praděd a jeho okolí je chráněn jako národní přírodní rezervace pro zachovalý charakter severské tundry.
Krok 2
Nejblíž k Pradědu se dostaneme ze směrů od Rýmařova (přes Malou Morávku), od Bruntálu a Krnova (přes Vrbno pod Pradědem a Karlovu Studánku). Cesty končí v sedle Hvězda, kde je velké hlídané záchytné parkoviště. Dál mohou jen kyvadlové autobusy nebo auta se zvláštním povolením. Pěších nebo lyžařských cest na Praděd je víc (nejčastěji po červené od Červenohorského sedla či od Jelenky).
Krok 3
Pěkný a nenáročný výlet pro rodinu s dětmi může začít v Karlově Studánce, kde necháme auto. Ze zastávky Hubertus pojedeme na Hvězdu a dál na konečnou u chaty Ovčárny. (Autobusy jezdí co hodinu nebo i častěji). Tam si nejdřív všimneme slavných Petrových kamenů (vlevo na kopci) a pokračujeme pohodlnou modře značenou cestou k vrcholu Pradědu. Možno i s kočárky či s vozíky pro imobilní. Za dobrého počasí se otevírají krásné výhledy na pohoří.
Krok 4
Ještě lepší je podívaná z rozhledny. Když je jasno, jsou vidět Vysoké Tatry a Alpy. Za příznivého počasí je otevřena denně. Nahoru lze i rychlovýtahem (placeným). Plošina rozhledny je nejvyšší pevný (ale umělý) bod Česka. Jestliže jdeme na Praděd na lyžích, stoupání je nepatrné, sjezd při návratu příjemný. V letní sezoně se z Pradědu dolů můžeme „sklouznout“ na koloběžce (za poplatek).
Krok 5
Na zpáteční cestě nedojdeme až k Ovčárně, ale u chaty Barborka odbočíme vlevo. Modrá značka nás zavede zajímavým a „romanticky rozervaných“ údolím s vodopády Bílé Opavy do Karlovy Studánky. V létě můžeme místo modré zvolit žlutou, která hlavně dětem bude připadat „akčnější“. Na modré značce jsou instalovány naučné cedule. Jsou sofistikovaně rozmístěné: v okamžiku, když člověk začne dumat nad nějakým přírodním úkazem, hle – je tu vysvětlení.
Krok 6
Žlutá i modrá jsou stejně dlouhé – asi šest kilometrů. Dovedou do Karlovy Studánky (k autu nebo na autobus). Karlova Studánka jsou klimatické lázně s lázeňskými stavbami typickými pro přelom 19. a 20. století. Nejznámější je pavilonek ukrývající pramen minerální vody – mimochodem, moc chutné (nabereme si do láhve). Do Karlovy Studánky jezdil na zotavenou mimo jiné prezident Václav Havel.
Krok 7
Když nejsme vázáni na auto, můžeme po sestupu s Pradědu odbočit vpravo na modrou a scházet Divokým dolem. Cesta hlubokou roklí se skalisky, potokem a malými vodopády je turisticky atraktivní. Ústí na rozcestí se zelenou, ale my pokračujeme po modré. Zavede nás k dolní nádrži vodního díla Dlouhé Stráně a pak do Koutů nad Desnou, kde můžeme nastoupit na vlak. (Od Ovčárny na Praděd a do Koutů to je asi 15 kilometrů, cesta vhodná i pro zdravé děti.)
Krok 8
Téměř klasikou je výlet na chatu Švýcárna. Po sestupu s Pradědu půjdeme po červené. Na tuto cestu se mohou vydat i opravdu málo zdatní. Na Švýcárnu to jsou necelé tři kilometry. Tam si dáme malé občerstvení, pokocháme se výhledem a můžeme zpět. I s výšlapem na Praděd ujdeme z Ovčárny a zpět dvanáct kilometrů.
Krok 9
Jestliže jsme pod Pradědem ubytováni na víc dní, můžeme podniknout delší výpravy. Pěkná cesta je například do Karlova. Vyjdeme od Ovčárny po modré a od rozcestníku Nad Velkým Kotlem sestupujeme spolu s prameny řeky Moravice (tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem, plní Slezskou Hartu a Kružberk) po naučné stezce Velká kotlina, která se věnuje působení ledovce na tvorbě krajiny. Velice pěkná, divoká a zajímavá cesta je schůdná jen v době bez sněhu. V zimě zde hrozí sesuny lavin.
Krok 10
Modrá dovede do Karlova, malé obce, která žije z turismu: mnoho vleků, dobré stopy, v létě in-line okruh, lanové centrum, možnost ubytování snad v každé chalupě. Karlov je dobrým tipem pro rodinnou dovolenou po celý rok. My se ale v z Karlova vydáme nazpět po žluté na Ovčárnu. Je to jen asi osm kilometrů, ale do kopce. Při tomto výletu ujdeme asi 20 kilometrů, ale zajímavější jsou překonané výškové metry. Nejdříve sestoupíme z nějakých 1400 do 700 m.n.m., a pak holt zase zpátky, takže překonáme nahoru a dolu výškových 1,4 kilometru.
Krok 11
Trochu drsnější, ale velice krásná cesta je z oblasti Ovčárny k horní nádrži Dlouhých Strání. Nejdřív vystoupáme na Petrovy kameny (se vzpomínkou na čarodějnice, které zde mají centrálu) a překonáním Vysoké hole (1464) se dostaneme na úžasnou část červené jesenické hřebenovky. Za zády „jednohubka“ Pradědu, vpravo kopec s nápadně seříznutým vrcholem (vypadá jako stolová hora). To je náš cíl. Po červené k rozcestníku Nad Malým kotlem (od Ovčárny 6,7 kilometru).
Krok 12
Odbočíme na zelenou, která se klikatí mezi klečí a vysokým borůvčím. Vede k takzvané Františkově myslivně (2 km). Otevírají se krásné výhledy na nepříliš známé partie Jeseníků. Od Františkovy myslivny pokračujeme asi kilometr po zpevněné cestě a pak (než začne stoupat) odbočíme vlevo na turisticky neznačenou, ale dobrou cestu. Přes pěkné rašeliniště (hatě) vyvede na rozcestí Malá Jezerná. Napojíme se na červenou.
Krok 13
K cíli už je nedaleko, „stolová“ hora se vypíná přímo před námi. Jdeme stále po červené (2 km). Poslední úsek, už po samém boku technikou upraveného kopce, jsou příkré kamenné schody, a je jich dost. A pak to uvidíme. I když člověk teoreticky ví, že ho nahoře čeká vodní nádrž, překvapení až vyvolá hlasitý údiv. Před námi se zjevil „sedmý div České republiky“.
Krok 14
Jak gigantický bazén pro Titány, jak přistávací plocha určená k „blízkým setkáním třetího druhu“, tak mocně působí naprosto technicky čistá nádrž s hladkými prudce svažitými stěnami. Kontrast s výhledem na jesenické panorama celkový dojem umocní. Stojí za to vyběhnout ještě pár metrů na vrchol Mravenečníku a před návratem si pohled vychutnat z nadhledu.
Krok 15
Zpátky na Ovčárnu se dostaneme po stejné cestě, celkem to bude něco k 25 kilometrům. Anebo pokračujeme po červené do Koutů nad Desnou (asi 9 km), kde nasedneme na vlak. Když budeme mít štěstí, můžeme na svazích zahlédnout kamzíky. Ochránci přírody se na tyto malé „kozičky“ nedívají s velkým nadšením – kamzík je zde uměle vysazený (asi před sto lety) a v případě přemnožení dokáže nadělat dost škody. Proto jsou jeho stavy udržovány asi na 150 kusech a v přesně stanoveném počtu kusů je povolen jejich odstřel.
- Pod Pradědem je možno lyžovat na sjezdovkách ve Ski areálu Praděd („Petrovy kameny“) nebo u chaty Barborka, dále v Karlově (víc než 10 vleků)
- Běžkaři se k Pradědu dostávají nejčastěji po červené od Červenohorského sedla nebo od Jelení studánky.
- Pro pohyb na běžkách je třeba mít zimní turistickou (lyžařskou) mapu.
- Zimní cesty jsou v přírodě značeny oranžovým pásovým značením a tyčemi.
- Při pohybu v Jeseníkách je po celý rok nutno počítat s náhlou změnou počasí.
- V zimě je třeba hlídat čas, vědět, v kolik hodin se stmívá a na cestu k návratu se vydat hned, jak dosáhneme „poloviny času na cestě s ohledem na západ slunce“, a to bez ohledu na dosažení cíle. Zůstat na hřebení potmě může být osudné.
- Kromě dobré větrovky, pokrývky hlavy, pití a přídavné vrstvy oblečení je zapotřebí mít v batohu i funkční čelovku (v současné době se dají pořídit i levné – lepší než nic).