Jak si užít Itálii jako pravý labužník | rady
Jak si užít Itálii jako pravý labužník | rady. Itálie se rozkládá na Apeninském poloostrově. Dnes ji chápeme jako jednolitý celek, ale jinak mimo dobu Římské říše byla vždy Itálie rozdělena na více různých území s jinou kulturou, a také s jinou kuchyní. Ona slavná "Italská kuchyně" je jen symbolem, ale stala se již standardem.
Krok 1
Symbolem římské kuchyně je dodnes pořekadlo "Lukulské hody", ovšem zpočátku žili Římané skromně, luštěniny, zelenina a obilná kaše, dodnes známá "polenta". Postupně se začalo víc používat maso, drůbež, a vlivem kultury dobývaných národů i jiné potraviny a jiné způsoby úpravy jídla. Římský je i vynález jíšky (Fulvius Lippinus).
Krok 2
Itálskou kuchyni nemůžeme chápat jako jednolitý celek, i když je kolébkou mnoha světově známých specialit. Různí se podle krajů, kde mají místní speciality dlouhou tradici. Proto jsou schopné uspokojit i ty nejnáročnější jazýčky. Italské speciality jsou známé a oceňované po celém světě pro svou vysokou kvalitu. Ale výčet specialit celé Itálie je nekonečný.
Krok 3
Předkrmy se podávají často, je to různě upravená zelenina, osmažené plátky obložené veky, paštičky, dezerty a rolády, slané dorty. Jindy to je velké množství rozličných chuťovek i drobných předkrmů, kterým se říká antipasta. Je to drobný předkrm podávaný na tenkých plátcích pečiva. Teplá antipasta je nejčastěji v podobě malých ale pestrých chuťovek, které se podávají společně s aperitivem. Obecnou zásadou pro podávání předkrmu je, že má být lehký, pikantní, ale ne zase příliš kořeněný a má vhodně navazovat na následující chody.
Krok 4
Podívejme se jen krátce na sýry, z nich se nejvíc používají v Itálii parmazán nebo gorgonzola, ale také jedinečné buvolí mozzarella, sýr pit a řadu dalších kvalitních sýrů, jako Asiago atd. Omáček je také velký výběr, jaký nemá ve světě obdoby, třeba klasické pesto, amatriciana, carbonara, rajčata a bazalka jsou od nepaměti skutečnými pilíře tradiční italské kuchyně. Když se poohlédneme po různých krajích, některá jména jídel jsou světově známá, třeba parmská šunka, ze které se připravuji další uzeniny, dále to je rajčatový protlak s houbami a olivami v oleji.
Krok 5
Pokud chceme uvést příklad krajové kuchyně, zabrousíme na jih Itálie, do Basilicaty, kde se domácím těstovinám říká maccarunara. Pečou se zde velké bochníky chleba zvané pannela z mouky a vařených brambor, polévka pancoétto s opečeným chlebem a vejci. Z jehněčího třeba cazmarr, což je masový bochník s droby a sušené jehněčí maso cutturiddi. Typickým jídlem pak je jehněčí hlava s oreganem a pecorinem.
Krok 6
Přeskočme také na Sicílii a do Palerma. "Arrancini" a "pani ca meusa" jsou chleby plněné telecími vnitřnostmi. Těstoviny zapékané se sardinkami nazývají "aneletti" nebo "sfinciuni" s tuňákem. Těstoviny se tu jmenují "schi mascolini" a špagety alla carrettiera. Typickou polévkou je tu ustica a rybí vývar s těstovinami "attuateddi".
Krok 7
Italská kuchyně se dnes obvykle prezentuje jako pizza a těstoviny. Ty se nabízejí takřka všude, ovšem kvalita někdy značně pokulhává. Ale je pravda, že třeba nám tak nevadí, hlavní je to, že nám chutná. Tak si klidně na pizzu dáme kečup, pravý Ital by se ošklíbnul. Jiný kraj, jiný mrav.