Jak při stavbě domu zajistit topení a ohřev vody | rady

Krok 1

1. Pro dům platí, že největší množství energie spotřebujeme na vytápění domu a pro ohřev vody. Historicky se od dřeva přecházelo k uhlí, od uhlí ke koksu a svítiplynu, elektřině a solární elektřině. Všechny tyto zdroje se používají i dnes, všechny mají své výhody a nevýhody. Rozhodnout se pro jeden je těžké, protože vývoj technologií jde nezadržitelně dopředu, a co platí dnes, je zítra již zaostalé.

2. Dnes je nečastějším topivem v rodinných domech zemní plyn, ale zároveň platí, že stoupá spotřeba elektrické energie u domácích spotřebičů.

3. Vytápění elektřinou je nejméně náročné, nejsou žádné odpady, snadné jsou i případné opravy, ale přesto se zejména kvůli ceně od ní odstupuje. Prim si však elektřina drží v ohřevu vody. Bojlery je na místě vždy, když chybí centrální rozvod teplé vody.

4. Od konce 90. let minulého století díky rozsáhlé plynofikaci měst i obcí se začal plyn používat i při vytápění domů. Následné jeho zdražení však nutí majitele nemovitostí přecházet na jiné zdroje, jako jsou opět pevná paliva, nejčastěji ke dřevu. Dnes se v tomto směru stále víc hovoří o tzv. obnovitelných a druhotných zdrojích energie.

5. Vytápění se dělí na lokální, ústřední a dálkové. Lokální zdroj tepla stojí ve vytápěné místnosti, jsou to většinou kamna na tuhá paliva, elektrické vytápění, wavky na plyn, lokální vytápění konvektory, halogenovými zářiči, elektrické podlahové vytápění, naftová kamna, krbová kamna, krby a kamna kachlová a pece a také různé alternativní formy topidel.

6. S ústředním vytápěním se setkáme v rodinných domcích. Jde o jeden zdroj tepla, které se pak rozvádí po celém domě. Lze sem zařadit i teplovodní podlahové topení. Zdrojů energie může být více, elektřina, plyn, tuhá i kapalná paliva, ekologická paliva, jako jsou peletky, biomasa apod., obnovitelné zdroje, ale vrcholem je tzv. tepelná čerpadla včetně rekuperace, solární ohřev a fotovoltaické systémy.

7. Dálkovým topením se rozumí větší kotelna, která dodává teplo i teplou vodu pro více domů, někde i pro celé město. Tepelná soustava domu se pak na ní připojí a formou měřidel je možno zjistit množství dodané energie.

8. Centrální zdroje tepla jsou všechny známé kotle, jako jsou plynové (kondenzační, přetlakový a atmosférický), na uhlí a dřevo (ocelové kotle, s regulací spalovacího vzduchu, nebo zplynovací), elektroakumulační, přímotopné průtočné elektrokotle, litinové kotle, spalující koks, teplovzdušné centrály (nejčastěji včetně rekuperace tepla) a tepelná čerpadla či kogenerační jednotky, kde v zásadě kombinujeme výrobu tepla a elektřiny. Běžné jsou však i zdroje teplé vody (centrální akumulační, průtočné, nebo kombinované).

9. Teplo do místnosti můžeme čerpat i ze spotřebičů tepla, které můžeme rozdělit do tří kategorií. Za prvé ohřívače vzduchu, otopná tělesa a výměníky tepla, za druhé ohřívače vody a za třetí tzv. technologické spotřebiče, např. odvlhčovače vzduchu.

10. Otopné soustavy se dělí podle teplonosné látky, tedy teplovzdušné, parní a vodní, podle tlaku této látky na nízkotlaké, méně než 100 kPa, středotlaké od 70kPa do 1,6 Mpa a vysokotlaké nad 1,6 Mpa. Dále podle teploty teplonosné látky, tedy na nízkoteplotní do 65°C, na teplovodní do 115°C a horkovodní nad 115°C. Rozlišují se i podle počtu trubek na jednotrubkové, dvoutrubkové protiproudé a souproudé. Můžeme je dělit podle umístění.

11. Otopné soustavy mohou mít přirozený oběh topné vody závislý na rozdílné hustotě chladnější a teplé topné vody. Potrubní síť je dvoutrubková. Výhodnější je pro menší domy.

12. Otopné soustavy s nuceným oběhem topné vody jsou postavené na systému expanzních nádob s membránou či vakem, často s oběhovými čerpadly, ale pro běžný rodinný dům si vystačíme s čerpadlem jedním. Výhodou jsou menší průměry potrubí.

13, Nejjednodušším systémem je jednotrubková soustava s otopnými tělesy, která jsou průtočně zapojena za sebou.

14. Na závěr připojíme něco k rekuperaci. Zde jde v zásadě o zpětné získávání tepla. Do domu přiváděný vzduch se předehřívá teplým odpadním vzduchem, který by jinak byl bez užitku odveden otevřeným oknem ven. K tomu slouží rekuperačními výměníky ve větracích jednotkách. Vliv na účinnost má ale celá řada faktorů, jako jsou konstrukce budovy, umístění jednotky, izolace obvodových konstrukcí, proudění vzduchu a v neposlední řadě i konstrukce rozvodů.