Jak vytyčit pozemek a dům | rady
Jak vytyčit pozemek a dům | rady. Stavební parcela by měla být změřená. Existují katastrální mapy, které mají tradici do poloviny 19. století, ovšem je v nich spousta chyb. Digitalizace nám přinesla mnoho dobrého, ovšem je potřeba pozemek přeměřit. Při zjištění rozdílů mezi původní hranicí pozemku a novým zjištěným stavem mohou vzniknout značné problémy, které mohou třeba zapříčinit nepřístupnost pozemku z veřejné komunikace, ale také změnit vzdálenost stavby ke hranici pozemku a podobně.
Krok 1
1. Každý řádný stavebník si musí nechat provést v průběhu rozhodnutí o záměru stavět dům zaměření. Tady neplatí ani to, že je to "v rodině". Včasné zaměření může pozdějším problémům zabránit. Na druhou stranu se někdy stane, že na tom můžete i plošně "vydělat".
2. Zaměření by měl provádět profesionální geodet, který po měřeních v terénu a po výpočtech získá potřebné souřadnice.
3. V terénu se vyznačí souřadnice, tomu se říká vytýčení. Geodetická měření se provádějí přes trigonometrické body. To jsou body podrobného bodového polohového pole (PBPP), zhušťovací body a body nivelační. Pro Českou republiku platí závazně souřadnicový systém S-JTSK (Systém Jednotné Trigonometrické Sítě Katastrální).
4. Geodet vytvoří pro katastr nemovitostí geometrický plán s vytyčením hranic.
5. Dalším krokem činnosti geodeta jsou zaměřovací a zobrazovací práce pro potřeby stavebnictví. Sem patří zaměřování inženýrských sítí, vytyčování stavebních objektů před stavbou, měření sedání a mikropohybů staveb, měření a výpočet vytyčovacích sítí.
5. Vzniklý geometrický plán je podkladem v katastru nemovitostí pro zápis nových právních skutečností, tedy podkladem pro zápis změn do katastru nemovitostí. Geometrický plán zpracuje geodet tehdy, když na pozemku dojde ke změně, kterou je nutné zapsat a zakreslit do katastru nemovitostí.
6. Geometrický plán slouží k zaměření rozestavěné stavby, když se zaměřuje dokončená budova před kolaudací, pokud je budova pevně spojená se zemí a její výměra je alespoň 16 m2). Pokud se pozemek dělí, je nutný souhlas příslušného stavebního úřadu. Na plánu se znázorňují i věcná břemena.
7. Geometrický plán znázorňuje tvar nemovitostí před změnou i po ní. Každý geometrický plán musí být nakonec potvrzen příslušným katastrálním úřadem. Katastrální úřad stvrdí skutečnost, že očíslování všech parcel je správné.
8. Rychlost vyhotovení geometrického plánu je závislá na tom, zda jsou k dispozici digitální či analogové mapové podklady. U digitálních to může trvat 2 dny a 2 dny i vypracování geometrického plánu. U analogových je potřeba na zaměření i dva týdny, často i víc. Navíc má i katastrální úřad pro vyřízení žádostí své zákonné lhůty.
9. Při vytyčení vlastnických hranic pozemků geodet do terénu přenese polohy lomových bodů hranic pozemků podle mapového podkladu. Lomové body se v terénu vyznačí podle vyhlášky č. 26/2007 Sb. § 88, tedy plastovými mezníky či ocelovými hřeby apod. O vytyčení se pak sepíše protokol a vypracuje dokumentace o vytyčení. Kopii včetně kopie protokolu pak vydá objednateli vytyčení a zároveň i místně příslušnému katastrálnímu úřadu.
10. S vytyčením hranic pozemku se musí seznámit všichni vlastníci sousedících parcel, kteří mohou vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas s průběhem vytyčené hranice v tzv. vytyčovacím protokolu. I ten se uloží do dokumentace katastrálního úřadu.
11. Vytyčování rodinných domů geodet provádí podle dodané projektové dokumentace. Prostorové vytyčení se většinou provádí zajištěním směrů obvodových stěn stavby na dřevěných lavičkách. Výškové vytyčení geodet provede ve vztahu k závaznému výškovému systému, pokud to požaduje stavební úřad či to vyplývá ze samotného projektu.
12. Výškové vytyčení lze provést jen v relativním výškovém systému, který je vztažený k výškám terénu, okolním stavbám a podobně. Geodet nakonec vystaví vytyčovací protokol, který bude stavitel muset později doložit k žádosti o kolaudační řízení.