Jak vhodně vybrat formu obchodní společnosti | rady

Krok 1

VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST

Jako první možnost se nabízí založit veřejnou obchodní společnost, která je známá také pod zkratkami "veř. obch. spol." nebo "v.o.s.". Jedná se o nejjednodušší typ obchodní společnosti. 

- Právní úprava je tedy relativně nekomplikovaná a dobře pochopitelná i pro laika. Společnost musí mít při svém vzniku i během svého trvání nejméně dva společníky. Jejím společníkem přitom může být jak fyzická, tak právnická osoba. Pokud tedy chcete být jediným společníkem obchodní společnosti, veřejnou obchodní společnost nezakládejte. Dále tato společnost nevytváří základní kapitál a společníci tedy nejsou ze zákona povinni vložit žádný vklad, což může být zejména v začátcích podnikání výhoda. Jaká je ale hlavní nevýhoda? Společníci veřejné obchodní společnosti ručí za její závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem. Co to v praxi znamená? Například se dohodnete s dalšími dvěma kolegy, že založíte veřejnou obchodní společnost. Pokud se společnost dostane do finančních problémů, v závěru můžete být nuceni prodat váš byt, auto nebo chalupu (čili váš osobní majetek).

Krok 2

KOMANDITNÍ SPOLEČNOST

Komanditní společnost musí mít opět nejméně dva společníky (alespoň jednoho komanditistu a alespoň jednoho komplementáře), a to po celou dobu svého trvání. Komanditní společnost je známa také pod zkratkami "kom. spol." nebo "k.s." a je pro ni typické, že v sobě obsahuje prvky jak veřejné obchodní společnosti, tak společnosti s ručením omezeným. Právní postavení komanditistů a komplementářů je velmi odlišné:

KOMPLEMENTÁŘ ručí celým svým majetkem, což je určitě nevýhoda. V tomto je jeho postavení shodné se společníkem veřejné obchodní společnosti. Jeho obchodní podíl je nepřevoditelný, vztahuje se na něj zákaz konkurence dle obchodního zákoníku a nesmí být zároveň komplementářem v jiné obchodní společnosti ani společníkem veřejné obchodní společnosti. Na druhou stranu jsou pouze komplementáři oprávněni k obchodnímu vedení společnosti a ze zákona nejsou povinni vložit vklad.

KOMANDITISTA je povinen vložit do základního kapitálu vklad ve výši určené společenskou smlouvou, nejméně však 5000 Kč, přičemž vklad je povinen splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti. Pro komanditistu ze zákona neplatí zákaz konkurence a asi největší výhodou je, že obecně ručí za závazky společnosti jen do výše nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Není však oprávněn k obchodnímu vedení komanditní společnosti.

Krok 3

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

Společnost s ručením omezeným je taková společnost, která může být založena i jen jedinou osobou. Na druhou stranu může mít nejvíce padesát společníků. Společnost s ručením omezeným je velmi častou formou obchodních společností. Zkratku "spol. s r.o." nebo spíše "s.r.o." určitě dobře znáte. Jak vyplývá již z jejího názvu, ručení společníků za závazky společnosti je omezené, tj. společníci neručí celým svým majetkem, jako je tomu v případě společníků veřejné obchodní společnosti či u komplementáře. Obecně platí, že společníci této společnosti ručí za její závazky společně a nerozdílně jen do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků (rozhodující je stav zápisu v obchodním rejstříku). Společnost vytváří ze zákona základní kapitál, jehož minimální výše je 200.000 Kč, přičemž vklad jednotlivých společníků musí činit nejméně 20.000 Kč. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena společenskou smlouvou rozdílně. Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější formou obchodní společnosti u nás. Jak již bylo napsáno výše, vyznačuje se relativně nízce nastaveným základním kapitálem, omezeným ručením a přehledností právní úpravy. Nevýhodou může být zákonná horní hranice počtu společníků.

Krok 4

AKCIOVÁ SPOLEČNOST

Založit akciovou společnost, či jen pochopit její chod, není otázkou několika dnů, ale ani týdnů. Je to společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Její zkratky jsou "akc. spol." nebo známější "a.s.". Práva akcionáře jsou inkorporována do cenného papíru, který se nazývá akcie. Akciová společnost může být založena jediným zakladatelem pouze tehdy, když je zakladatel právnickou osobou. V opačném případě ji musí založit minimálně dvě osoby. Maximální počet společníků není na rozdíl od společnosti s ručením omezeným stanoven. Základní kapitál musí činit minimálně 2.000 000 Kč, respektive 20.000 000 Kč (při založení s veřejnou nabídkou akcií). Krom toho bývá nevýhodou i fakt, že právní úprava i chod akciové společnosti jsou velmi komplikované. A výhody? Za trvání společnosti akcionáři za závazky společnosti neručí. A v neposlední řadě je nutné zmínit i jistou anonymitu některých akcionářů, konkrétně těch, kteří vlastní tzv. akcii na majitele.