Jak pěstovat zeleninu ve fóliovníku | rady a tipy
Jak pěstovat zeleninu ve fóliovníku | rady a tipy. Fóliovník představuje levnější a mobilnější alternativu skleníku. Snadno jej postavíte a stejně tak snadno přestěhujete na jiné místo. Zeleninu v něm můžete pěstovat od brzkého jara až do pozdního podzimu. Na zimu je lepší fóliovník uklidit, aby nedošlo k poškození fólie. Nicméně i tak si prodloužíte zahrádkářskou sezónu a již brzy na jaře se dočkáte vlastní úrody zeleniny. Následující řádky vám přinesou základní rady, jak zeleninu ve fóliovníku pěstovat.
Co je potřeba
Viz další kroky
Krok 1
Fóliovník můžeme využít k pěstování rozmanitých druhů zeleniny a také k předpěstování sadby pro venkovní záhon. Je jen na vás, jestli zvolíte pěstování přímo na zemi (v tom případě je třeba myslet na ochranu rostlin proti napadení slimáky, jelikož mohou pod plachtou prolézat dovnitř) nebo vytvoříte vyvýšené záhony.
Substrát je vhodné obohatit o uleželý kompost či jiné hnojivo v závislosti na pěstovaných plodinách. Do fóliovníku lze umístit také police, které zajistí více prostoru pro předpěstování zeleniny i květin. Uprostřed fóliovníku ponecháme chodníček, aby bylo možné dostatečně opečovávat každou rostlinku.
Krok 2
Ve fóliovníku je stabilní teplota, díky níž zde nevznikají při zalévání rostlin teplotní šoky, které by mohly růst zeleniny zpomalit. Rostliny jsou ve fóliovníku chráněny před nepřízní počasí (i proti příliš silnému slunečnímu záření) a s tím spojeným rozvojem plísňových a jiných chorob. Také zde snáze udržíme dostatečnou vlhkost, a zajistíme tak rostlinám příznivé podmínky pro rychlejší růst a zrání.
Krok 3
Setí a sázení se provádí stejně jako ve skleníku či na venkovním záhoně. Jakmile se dostatečně oteplí, ve fóliovníku větráme otevřením okének na obou stranách (ta jsou zajištěna moskytiérou proti nezvaným škůdcům), případně i vstupního otvoru.
Krok 4
A jakou zeleninu můžeme ve fóliovníku pěstovat? Na jaře, jakmile teplota venku neklesá pod -5°C, vysejeme klasické druhy zeleniny jako např. ředkvičky, karotku, saláty vhodné k rychlení ve studených sklenících a fóliovnících nebo kedlubny.
Dařit se zde bude i roketě, polníčku, jarním cibulkám, špenátu či mangoldu, rané kapustě, asijské listové zelenině, řepě či brokolici. Snadno si zde také předpěstujeme sadbu květáku, celeru, pórku, zelí, čekanky, apod. Na záhony je vhodné vysadit i různé druhy bylinek, které často zlepšují chuť i zdravotní stav pěstované zeleniny.
Krok 5
Mezi řádky se zeleninou, případně na volné místo po sklizni zeleniny či po přesazení sadby ven na záhon, se v druhé polovině května (po „zmrzlých“) může do fóliovníku zasadit mnoho teplomilných druhů zeleniny – rajčata, lilky, papriky, salátové okurky, ačokču či patizony. Cukety, melouny a dýně zaberou hodně místa, dají se však ve fóliovníku pěstovat vertikálně.
Krok 6
Je třeba dbát na zajištění vhodných podmínek pro všechny rostliny, některé rostliny vyžadují větší vlhkost vzduchu a zálivku nebo vyšší teplotu než ostatní (např. rajčata se přílíš dobře nesnesou s okurkami nebo paprikami. Pro tento případ si můžete pořídit další malý fóliovník určený přímo pro pěstování rajčat. Některé druhy zeleniny (jako tyčková rajčata či okurky) budou pro svůj růst potřebovat oporu – tu lze zajistit pomocí podpůrných tyčí a sítí. Okurky a papriky ve fóliovníku umístíme co nejdál od vstupního otvoru, neboť pro svůj růst vyžadují stabilní a vyšší teplotu.
Krok 7
Začátkem září ještě můžeme vysít některé druhy zeleniny, které rostou i při nižších teplotách dozrají před příchodem mrazů, abychom stihli fólii včas uklidit. Jedná se např. o ředkvičky, špenát, mangold, některé druhy salátu, polníček, roketu, rukolu či asijskou listovou zeleninu, apod.
Při nečekaném ochlazení lze rostliny ještě více ochránit pomocí netkané textilie.