Jak sbírat a využít smrže | rady a tipy
Jak sbírat a využít smrže | rady a tipy. Pokud se řadíte mezi nadšené houbaře, jistě nenecháváte sběr hub až na léto a podzim. Smrže patří mezi ty nejranější druhy hub, vyrůstající již během dubna a května (některé druhy někdy už v březnu, jiné pak mají období růstu až do června). Tato zvláštně vypadající, nicméně vynikající jedlá houba neroste příliš hojně, můžete však zkusit štěstí na vhodných místech, o nichž se více dočtete na následujících řádcích, stejně tak jako o možném využití smržů.
Co je potřeba
Viz další kroky
Krok 1
Všechny druhy smržů se vyznačují specifickým vzhledem plodnice se sítí žeber, připomínající někomu včelí plástve, a je často náročné od sebe jednotlivé druhy odlišit (zejména u starších plodnic). Všechny druhy smržů jsou však jedlé.
Barvy klobouku jsou různé – od nažloutlé či okrové, přes hnědou či hnědočervenou až k našedlé a černé. Klobouk v závislosti na druhu smrže dosahuje výšky od 3 centimetrů (u smrže polovolného) po 15centimetrový klobouk smrže vysokého. Výška klobouku smrže obecného se pohybuje kolem 10 centimetrů. Třeň může být široký až 4 centimetry, u některých druhů bývá ve spodní části o něco širší a barva je oproti klobouku světlejší – nejčastějí bílá či světle hnědá.
Krok 2
V naší zemi se nejčastěji setkáme se smržem obecným (latinsky Morchella esculenta), ale můžeme zde narazit i na smrže pražského, vysokého či kuželovitého (tyto druhy však od sebe nejspíše jen tak nerozeznáte). Dalším známým druhem smrže je pak např. smrž polovolný, který má v poměru k delšímu třeni menší klobouk než jeho výše zmínění příbuzní.
Smrže nerostou příliš hojně, nejčastěji narazíte pouze na jeden exemplář, případně skupinku hub. V závislosti na druhu se s nimi setkáte zejména v lužních lesích, na okraji listnatých lesů, na březích potoků a loukách, v parcích, zahradách, na okrajích cest, ale také na rumištích, hromadách popela, zavážkách, skladištích dřeva, apod. Smrž vysoký a kuželovitý lze nalézt i v lese jehličnatém.
Krok 3
Jak již bylo výše zmíněno, smrže patří mezi opravdu vynikající druhy hub. Jejich využití v kuchyni je velmi všestranné – můžete je třeba jen podusit na másle (např. s chřestem) a dochutit trochou soli, pepře a čerstvých bylinek, tak nejlépe vynikne jejich skvělá chuť. Avšak jsou vhodné i do smaženice, omelety či rizota, k zapékání (větší plodnice se dají naplnit masovými, sýrovými i zeleninovými nádivkami), do masových směsí, polévek, gulášů a omáček, k výrobě výborné houbové pomazánky či aspiku. Velmi se hodí do pokrmů francouzské kuchyně.
Skvělou vůni této houby podpoříte (a navíc zužitkujete případný nadbytek smržů) jejím usušením.
Smrže jsou nejen chutné, ale také oplývají léčivými účinky. Mimo jiné podporují imunitní systém, přispívají k hojení zánětů v těle, mají antioxidační, antibakteriální a protirakovinné účinky.
Před použitím je třeba houby důkladně omýt, aby v četných záhybech nezůstaly nečistoty.
Plodnice se nejlépe suší zavěšené na režné niti.
Přestože je smrž takřka nezaměnitelný díky vzhledu svého klobouku, dbejte na jeho správné určení. Neznalí houbaři by mohli tuto houbu zaměnit snad jen za jedovatého ucháče, avšak tomu na plodnici chybí pověstné jamky a žebra.
Smrže je nutné před konzumací tepelně upravit. Dobrou zprávou však je, že si i po tepelné úpravě zachovají svou konzistenci.