Jak zabránit tomu, aby prvorozené dítě nežárlilo | rodičovství

Krok 1

Situace, kdy se rodina rozroste o nového člena, nebývá v mnoha rodinách jednoduchá. I když rodiče potomka připraví na to, že maminka se bude starat o maličké miminko a chod domácnosti se trochu změní, někdy to nestačí. Jestliže je dítě malé, neumí si představit, co všechno narození dítěte obnáší a ani to, jak bude reagovat. Stává se, že se na miminko těší, ale realita bývá jiná.

Krok 2

V první řadě je důležité, aby se prvorozené dítě necítilo odstrčené. Je logické, že v prvních dnech a týdnech se doma vše točí hlavně okolo novorozence, ale na to by si mělo brzy zvyknout. Musí však vědět, že je rodiči stále milováno. Jestliže bylo do té doby jedináček, může se cítit ohrožené. Zatím věnovali rodiče a prarodiče pozornost hlavně jemu, ale najednou je to jinak. A to se mu buď nelíbí nebo ho to dokonce trápí.

Ukazuje se, že mluvit s dítětem o tom, jak se to změní, až si maminka přinese z porodnice miminko, je nezbytně nutné. Je dobré vysvětlit, že rodiče budou mít obě děti rádi, i když je jedno větší a druhé bude malinké.

Krok 3

Zároveň není dobré po dítěti chtít, aby výrazně změnilo svůj dosavadní režim. Zejména jeho přestěhování do dětského pokoje, pokud zatím spalo v ložnici u rodičů, pro něj může být velmi nepříjemné. Udělejte vše pro to, aby si nepřipadalo odstrčené.

Je skvělé, když si třeba tatínek vyhradí jedno, dvě odpoledne po příchodu z práce pro staršího potomka a věnuje se výhradně jenom jemu. V některých rodinách pomáhá, když se prvorozené dítě zapojí do péče o novorozence, samozřejmě jenom naoko. Takže při koupání třeba podává osušku nebo krém. Tím mu dáváme najevo, že se na něj můžeme spolehnout, že je velké, rozumné. Pozor ale na to, abyste správně odhadli, co je v jeho silách a nehnali to do opačného extrému. Rozhodně je nežádoucí, aby mělo děcko pocit, že musí pracovat a má povinnosti.

Krok 4

Nepříjemná situace nastane, pokud prvorozené dítě začne zlobit, ačkoli předtím to nedělalo. Rodiče se tak musejí vyrovnat s péčí o kojence, a ještě čelit změně chování u staršího potomka. Většinou jde o zoufalou snahu dítěte na sebe upozornit, avšak nevhodnou cestou. Jestliže se rodičům podaří tuto situaci zvládnout co nejdříve, je to jenom dobře. Ono je sice jednodušší na dítě zvýšit hlas, ale nic to neřeší. Proto mu vše vysvětlujte, věnujte mu dostatek pozornosti a času. Dítě musí cítit, že je milováno a že se s příchodem miminka do rodiny nic zásadního nemění.