jaktak.cz

Jak pěstovat bobkovišeň

Původní domovinou tohoto stálezeleného keře jsou oblasti V Malé Asii, Persii a okolí Černého moře. Ve střední Evropě se pěstuje již od 15. století jako hrnková rostlina i jako součást živých plotů. Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) se vzhledem listů velmi podobá vavřínu (bobkový list), ale na rozdíl od něj jsou jeho listy jedovaté – při rozemnutí voní po hořkých mandlích a obsahují kyanovodík. 

Bobkovišeň je keř nebo strom dorůstající v ideálních podmínkách do výšky až 5 metrů (u nás max. 2 m). Kůra je šedohnědá a větévky mají nazelenalou barvu. Listy jsou tuhé, kožovité, s lesklou lícní stranou a řapíky dlouhými asi 1 cm. Obvykle jsou dlouhé 5 až 15 cm. Květy jsou bílé, vzpřímené mnohokvěté až 12 cm dlouhé hrozny a na rostlině se objevují na jaře, od dubna do června. Příjemně voní. Plody jsou tmavě purpurové až černé bobule s vejčitou peckou, při troše fantazie mohou připomínat třešně. Jsou jedovaté pro člověka a býložravce. Otrava se projevuje silným průjmem se zvracením, zčervenáním obličeje, dušností, závratěmi a může nastat i ztráta vědomí.

Sazenice bobkovišně lze koupit v zahradnictví nebo hobby marketech, stejně tak ale od drobných pěstitelů. Stejně tak si můžete zakoupit semena rostliny.

 

Bobkovišeň zasaďte do dobře propustné, mírně kyselé půdy. Zjistěte si, zda půda není vápenitá. Na příliš vápnitých půdách se bobkovišni lékařské nedaří a její listy můžou žloutnout. Přidáním hořké soli nebo upravením pH půdy na kyselou reakci se případného žloutnutí listů zbavíte. Rostlina potřebuje slunné nebo jen částečně zastíněné stanoviště. Trvalý stín (např. pod vyššími stromy) špatně snáší.

Bobkovišeň je odolná dřevina, která dobře snáší sucho, ale trvalé přemokření může vést k úhynu rostliny.

Bobkovišeň se doporučuje hnojit počátkem jara a na konci léta. Vhodné je přihnojování kompostem nebo vyváženými hnojivy, s jejich výběrem vám poradí odborníci.

Semena se vysévají na podzim a několik týdnů je nechte v chladu při teplotě okolo 4 °C. Zemina (směs písku a zahradní zeminy) musí být vlhká. Pak květináč přesuňte na chladnější místo. Po vyklíčení je pro semenáčky důležité světlo. Jakmile vyrostou do několika centimetrů, přesaďte je do klasické zahradní zeminy. Na trvalé stanoviště je vysazujte až příští jaro. 

Řízkování je mnohem rychlejší a spolehlivější způsob množení. Řízky odeberte na konci letních prázdnin, přibližně 10 cm dlouhé. Spodní listy odstraňte a nechejte pouze 2–3 listy. Dříve než řízky bobkovišně zasadíte, namočte je do růstového stimulátoru. Rostlinu umisťujte na zahradu až na jaře.

 

Bobkovišeň je odolný stálezelený keř, obvykle netrpí žádnými chorobami nebo škůdci. Přesto se může na listech objevit bílý povlak, který způsobuje padlí, v takovém případě použijte k postřiku Champion 50 WP Champion nebo Kuprikol 50 k postřiku.

Více tipů a rad jak se zbavit padlí se dočtete v tomto článku.

Chcete-li z bobkovišně živý plot, sázíme 2–3 sazenice na metr a při výsadbě vylepšujeme podkladní zeminu dobrým kompostem. Rady, jak na to najdete tady.

Bobkovišeň je vhodná pro kombinace s jinými stálezelenými keři (rododendrony, cesmíny,hlohyně), jako tmavé pozadí pro časně kvetoucí keře i vyšší trvalky. Některé druhy bobkovišně slouží jako podrost.

Bobkovišeň je také velmi vhodná pro zakrytí nevzhledných koutů na zahradě. Její plody mají rádi ptáci.

 

 

Bobkovišeň se snadno tvaruje a často se stříhá do různých tvarů a forem. Rostlinu stříhejte na jaře, kdy již nehrozí nebezpečí mrazíků. Podzimní stříhání se nedoporučuje, hrozí riziko namrznutí nových výhonů. Více o tom, jak stříhat živé ploty zde.

Vzhledem k tomu, že bobkovišeň je jedovatá, nedoporučuje  se kombinovat bobkovišeň s keři plodícími ovoce. Nevysazujte ji ani u dětského hřiště.


Zdroj: https://www.jaktak.cz/jak-pestovat-bobkovisen.html