Jak vařit ovesné vločky | recepty

Krok 1

Historické ohlédnutí

Ovesné vločky v minulosti nepatřily k základním surovinám české kuchyně. Porridge (ovesnou kaši) známe například jako dennodenní pokrm chudých Britů v románech z poloviny 19. století. Ale už v první polovině 20. století radila Anuše Kejřová zavářet ovesné vločky do polévek. A müsli jako „zdravé švejcarské snídání“ si do sešitu receptů zapsala v roce 1932 i prostá kuchařka Máňa Táborská z Pardubicka. Suché ovesné vločky s rozdrobenou tatrankou si jako rychlý zdroj energie brávali na túry vysokohorští turisté v dobách „rozvinutého socialismu“. V současné době jsou ovesné vločky jedním z pilířů zdravé výživy. O kladných vlastnostech vloček si přečteme ve slovnících.Teď nás zajímá, na co je lze ve zdravé a úsporné kuchyni využít.

Krok 2

Ovesná kaše (porridge)

Ovesné vločky (asi sto gramů na porci) opražíme na suché pánvi, aby získaly narůžovělou barvu. Za stálého míchání přiléváme vodu a uvaříme do kašovité konzistence. Lehce přisolíme. Podáváme posypané osmaženou cibulí, s opečenou slaninou či s dobrou uzeninou nebo s volským okem. Nebo místo vodou zaléváme ovesné vločky mlékem, dochutíme špetičkou soli a cukrem (nebo medem) a sypeme jako jinou sladkou kaši: kakaem, perníkem, mletým mákem, čokoládou nebo poklademe čerstvým či kompotovaným ovocem. Nutriční hodnotu zvýšíme i přidáním rozinek, které vaříme společně s vločkami.

Krok 3

Zahušťování polévek

Máme-li vločky, není třeba dělat jíšku. Rozvařené ovesné vločky polévku zdravě zahustí, aniž by ji chuťově ovlivnily. Vločky v polévce můžeme „přiznat“ jako zavářku, a nebo můžeme polévku rozmixovat do krémovité podoby. Ovesné vločky jsou vhodné do zeleninových, luštěninových a bramborových polévek, zahustíme jimi i drůbeží kaldoun.

Krok 4

Ovesný šoulet

Uvaříme jakékoliv luštěniny (nejlepší je cizrna) a v jiné nádobě poloviční množství vloček, které po varu propláchneme vodou. Smícháme s luštěninami a osmaženou cibulí, kořeníme pepřem nebo česnekem. Podáváme s uzeným, škvarky, s opečeným párkem nebo jen se salátem z kysaného zelí. Vločky v šouletu nenadýmají jako tradiční kroupy, a navíc – kroupy někomu moc nechutnají.

Krok 5

Moučné výrobky

U jídel z mouky lze nahradit čtvrtinu až třetinu množství bílé mouky ovesnými vločkami. Tak můžeme obohatit moučníky z litého těsta (perníky, lívance, třená těsta), tukové trvanlivé sladké i slané pečivo (tyčky, preclíky, sušenky), těsta ze syrových brambor (bramboráky, chlupaté knedlíky). Nebo můžeme ovesné vločky (a případně i další semínka) přidat do kynutého těsta při výrobě domácího celozrnného pečiva (housky, banketky a podobně, viz titulní obrázek). U jídlech ze syrových brambor může být podíl vloček vyšší.

Krok 6

Opečené placičky – karbanátky

Ovesné vločky můžeme použít ke zvětšení objemu mletého masa. Mleté maso (koupíme jen od důvěryhodného řezníka nebo si je nameleme sami) zalijeme trochou vody, zasypeme vločkami, okořeníme a necháme odležet. Na půl kilogramu masa můžeme přidat až jeden hrnek ovesných vločeka půl hrnku vody. Pak tvarujeme placičky a opékáme či grilujeme. Není třeba vajec ani strouhánky. Do karbanátků z vařené zeleniny a ovesných vloček nepřidáváme vodu, naopak vajíčko a trocha strouhánky jsou nutné na spojení hmoty. Někdo připravuje karbanátky pouze z vařených ovesných vloček, vajec a strouhánky. K tomu se ale víc hodí vločky pšeničné, protože ovesné vločky v této podobě mají trochu svíravou chuť.

Krok 7

V některých předpisech se uvádí, že předem opražené vločky nahradí v pečivu ořechy. Nahradí, ale spíš jen objemem, chuť je sice příjemně jadrnná, ale přece jenom jiná než ořechová.