Krok 1
Proč vařit z mrkve? Mrkev je zdravá, nízkoenergetická, levná. Mrkev patří k nejbohatším zdrojům provitaminu A (je potřebný pro růst, udržuje v kondici nebo i zlepšuje zrak, prospívá pleti, všem sliznicím a žlázám s vnitřní sekrecí a tak dále). Obsahuje draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, fosfor, síru, molybden a cín, a to vše ve zdraví prospívajícím množství. Kilogram mrkve má jen 425 kcal (178 kJ/100 g), je tedy ideální surovinou pro přípravu jídel při odlehčovacích nebo redukčních dietách. Cena mrkve je po celý rok nízká (od deseti do dvaceti korun za jeden kilogram – podle místa, typu obchodu a sezony, údaj 2013).
Krok 2
Proč mrkev vařit? Třebaže je doporučováno jíst zeleninu a ovoce pokud možno v syrovém stavu, mrkvi tepelná úprava prospívá. Podle některých zdrojů využije organismus ze syrové mrkve jen asi 25 procent živin. Při tepelné úpravě a při použití tuku tělo vstřebá více než polovinu beta karotenu z mrkve. Syrová mrkev naším zažívacím traktem do značné míry jenom „prochází“.
Krok 3
Vršky nebo kořínky? Tradičně bývá zvykem kuchyňsky zpracovávat jen kořen mrkve. Ale někomu přijde líto vyhodit takový „pěkný“ kousek zelené natě vonící typicky jako všechny miříkovité rostliny. Proto některé hospodyňky mladou nať rané mrkve suší, rozemnou a přidávají do vlastní směsi sušených zelených polévkových bylinek. (Samozřejmě jen nať z takové zahrady, o níž vědí, jak a čím se tam zelenina hnojí).
Krok 4
Mrkev před úpravou vždy oškrábeme, a to buď nožem (pracnější) nebo škrabkou na zeleninou (snadné, ale větší odpad). Mrkev rostla v zemi, nestačí ji pouze omýt. Týká se to každopádně mrkve koupené v obchodě. Mrkvový kořen má schopnost absorbovat stopy některých chemických přípravků používaných při pěstování ve velkém. Podle odborníků se ale jedná jen o vrchní vrstvu kořene, po oškrábání je mrkev bezpečná.
Krok 5
Vařená mrkev. Vařenou mrkví nezkazíme žádný salát, v němž jsme jako pojivo použili jogurt, smetanu, ale zejména majonézu. Mrkev vylepší chuť a nízkoenergeticky přidá na objemu salátům jako je: bramborový, květákový, rybí, kuřecí, francouzský. Mrkev do salátu uvaříme tak, aby při kontrolním vpichu „nekladla odpor“, ale byla ještě tužší. Rychle zchladíme studenou vodou. Vývar přidáme třeba do polévky. Mrkev do salátu krájíme na jemné nudličky nebo malé kostičky.
Krok 6
Dušená mrkev. Z hlediska zachování všech živin je dušení ideální způsob tepelné úpravy – v pokrmu zůstanou všechny látky. Mrkev obvykle dusíme na cibulovém základu (na másle nebo na oleji) dokud trochu nezměkne. Pak mírně podlijeme vodou a pod poklicí dusíme, aby byla „na skus“. Zaprášíme moukou, dochutíme solí, mletým pepřem, cukrem a octem (citrónem) a provaříme. Takto upravenou mrkev podáváme s dušeným, pečeným nebo uzeným masem, s volským okem, a nebo jen s brambory (při dietě). Dušenou sladkokyselou mrkev můžeme obměnit přidáním sterilizovaného hrášku (nebo čerstvého, samozřejmě). Někde bývá zvykem přidávat ještě sladkou nebo zakysanou smetanu, a nebo mrkev dusit společně s kouskem dobré uzeniny - což mohou být další varianty.
Krok 7
Mrkev v zeleninových směsích. Mrkev mívá velké zastoupení při úpravě zeleninových směsí. Dobře ladí v kombinaci s květákem, brukví, pórkem, zelenými fazolkami, kapustou. Směsi dusíme, zapékáme nebo je (předvařené) používáme na přípravu zeleninových karbanátků. Jiným typem je směs kořenové zeleniny (spolu s petrželí, pastinákem a celerem). Tato kombinace se používá k přípravě masa na „divoký způsob“ (například základ svíčkové na smetaně, divočina a podobně). Této kombinaci svědčí i „divoké“ koření: celý pepř, nové koření, bobkový list, jalovec, hořčičné semínko. Mrkev se trochu „tluče“ v kombinaci s paprikami a rajčaty.
Krok 8
Mrkev v těstu. Existuje mnoho zejména krajových předpisů na přípravu moučníků – od kynutých těst s přídavkem mrkve (nebo s mrkvovou náplní) přes různé mrkvové keksy až po jemné pečivo (dorty). Strouhaná vařená mrkev se rovněž může přidávat do kroket z bramborového těsta. (Ve starších kuchařkách se z takové hmoty modelovaly válečky, které se smáčely v bílku, obalily ve strouhánce a smažily do červena. Ozdobeny jedlou natí – jako „mrkvičky“ - se používaly například coby obloha hovězí pečeně s rýží. V současné době nám ovšem chutnají i jen tak samotné.)
Krok 9
Pomazánky. Vařenou nebo syrovou mrkev můžeme použít do různých pomazánek. Chuťově zajímavá je například pomazánka ze strouhané vařené mrkve, kousku vařeného celeru a malé cibulky nasekané na drobno, to vše spojeno trochou majonézy (možno přidat i trochu zakysané smetany) a dochuceno citronovou šťávou, cukrem a solí. Nebo jiný tip na pomazánku: rozmícháme tvaroh se zakysanou smetanou, přidáme sůl, malou cibulku a dvě tři nastrouhané syrové nebo vařené mrkve.
Krok 10
Děti (a to i ty odrostlejší) vždy ocení mrkvový salát v jeho nejtypičtější podobě: strouhaná mrkev, strouhané jablko, citronová šťáva, cukr, a hlavně voda, aby bylo hodně lahodné mrkvové šťávy. Když vynecháme cukr, může být tento salát vždy připraven v ledničce jako „první pomoc“ při náhlém hladu během redukční diety nebo při sacharidovém dni v případě tak zvané dělené stravy.