Diskuze k článku

Komentáře

Culek Petr (neověřeno) | 09.09.2014 - 10:43
Tak tomu rozhodně není. Trautnberk neprudil nadarmo jak udáváte. Kyselo má vonět po houbách a smažené cibulce nikoli po chlebu. Většinou se do něj dává chlebový kvásek, který se používá v pekárnách na výrobu pšeničnožitného kvašeného chleba, který je českou specialitou a výrábí se nejvíce po celé zemi tu kyselejší tu méně, podle pekárny, tu kyselost dělá kvásek proto kyselo. Houby jak sušené ale víc syrových. Smetana je novodobá horalové mléko od kravky spíše prodali, původně se dělalo z vody. Opravte to, mýlíte lidi. Kyselo je lahodně nakyslé houbové chuti, kterou podtrhuje smažená cibulka a koření a ten chleba, s kterým si to pletete, tak když nemáte brambory tak k tomu můžete přikusovat. S úctou Petr Culek znalec kysela.
jezzina | 09.09.2014 - 12:51
Pane Culku, děkuji za reakci. Ale nedá mi to, pustím se s Vámi do veselého sporu, protože kyselo si diskusi zaslouží. Uvádím: „Správné krkonošské kyselo má lehce navinulou chlebovou vůni, a po chlebu také trochu chutná. Také voní houbami, kmínem a čerstvými vajíčky na másle.“ Až na tu chlebovou vůni a chuť se celkem shodneme. Ale vždyť chleba voní kváskem, který je lehce navinulý, tedy nakyslý! Proto to připodobnění. Ale hlavně, víte, proč jsem to psala? Protože mnoho lidí „z kraje“ se domnívá, že se kyselo vaří z kyselého zelí. Je to „prauda, na mou duši si to myslej“. S tou smetanou s Vámi souhlasím, „dřiu nebejvala“. Sama ji nedávám, také to mám za „vopeslost“, však také píšu: „V některých rodinách na závěr přidají trochu smetany.“ Ale že se to dělá, tak to se dělá. Takže se to musí jako vývoj kysela brát. A proč říkám vývoj, a neříkám kažení? Protože kyselo se nikde jinde nevaří, takže ten „smetanový“ vývoj pochází jedině ze severu východních Čech. Kvásek se běžně koupí nejníž v Náchodě, a s bídou někdy v Hradci. Mnohem víc lidi matou krkonošské hospody, kde do kysela dávají vegetu či maggi a zdobí ho šlehačkou. Ze spreje, a s vanilkovou příchutí, fakt (namátkou na Špindlerovce). To už je opravdu zvěrstvo. Pane Culku, zachovejte našim stránkám přízeň, a odpusťte, jestli Vám připadá, že se hádám, to nechci. A jestli, tak jedině v zájmu kysela. A máte-li chuť a čas, napište svůj recept a postup na kyselo. Více hlav, více smyslů. Děkuji – a kyselu zdar.
Lucie z Krkonoš (neověřeno) | 12.08.2015 - 14:13
Dobrý den, Trochu jsem se inspirovala vaším receptem, a opravdu voní a chutná po chlebu. Inspirovala jsem se jen částí vašeho receptu. Ostatní jsem dávala podle oka od potoka. Bydlím poblíž Krkonoš(teď tu bouří, ale svítí sluníčko) a kyselo děláme od nepaměti. Mějte se krásně, a kyselu mňam :)
Literová (neověřeno) | 24.07.2016 - 10:53
Dobry den,prave jsem kyselo dovarila.Je opravdu skvele ☺ diky za recept ☺☺
Mrkosová Olga (neověřeno) | 13.09.2016 - 10:17
Veliké díky za recepty. Sehnala jsem pravý pekařský kvásek a tak se jdu pustit do vaření kysela.Už se mi sbíhají sliny jakou mám na něj chuť Jestlipak víte,že se dá pravý kvásek i usušit a používat tzv.do nekonečna?Rada od pekařky. Krásné ještě letní dny přeje Olina.
jan fiser (neověřeno) | 23.10.2016 - 21:41
trochu bych přispěl, protože jsem na kyselu vyrostl, hlavní ze všeho je, dodržovat postup, který život na horách u chudých lidí dovoloval, tzn. smetana nebyl do kysela, takže se vařilo z toho, co bylo doma, co dal les, tzn. houby se povařili, umírněně kmínu a soli, do toho se vmíchal chlebový kvásek až do hustoty, která umožňovala vmíchat rozmíchané vejce jako zavářku a za stálého míchaní se nechalo probublat, provařit.. Ve slupce uvařené oloupané brambory se daly na talíř, přelily kyselem a navrch se ozdobily přelily máslem s cibulkou osmahnutou na másle do tmavě hnědé barvy.! Jí se horké, kyselo prohřeje, nic jiného se nepřidává!!!
praděda (neověřeno) | 22.10.2018 - 00:19
Jsem dřívější ročník z Podkrkonoší,z Packa. Kyselo jsme jedli denně,celý týden,kromě neděle,protože hospodyně v sobotu koupila kus "flákoty"-masa které uvařila (byla polévka) a udělala knedlík s omáčkou.Obvykle koprovka,rajská,křenová a pod. Ráno bylo kyselo s krajícem chleba,v poledne byla na stole vejce vařená "na tvrdo" a chléb a kyselo.Večer hromádka brambor vařených ve slupce a kyselo.Nepamatuji,že by v něm někdy byla míchaná vajíčka,možná někde jinde v kraji. Každý strávník si naložil na talíř sám. Chléb byl domácí,veliké bochníky,které pekla hospodyně nejméně na týden dopředu ve zděné peci v síni. Když byl k tomu důvod,po upečení chleba upekla někdy i koláče,buchty,nebo "metýnky" -placky z kynutého těsta s náplněmi tvarohu,mletého máku,povidel a různého sezonního ovoce s drobenkou. Kyselo vždy stálo na plotně v teplém koutě,na stole byl na ošatce pecen chleba,hromádka talířů a lžíce v hrnku.Kdokoli z obyvatel měl hlad,mohl si nalít talíř kysela,ukrojit krajíc chleba a najíst se kdykoli během dne! My děti,jsme dostávali svačinu (pokud jsme chtěly),třeba krajíc chleba s domácím tvarohem a hrnek mléka.Pamatuji,jak jsem krajíc posunoval po natažené ruce k puse,jak byl veliký! Ačkoli to byla dost jednotvárná strava,nikdy si nikdo nestěžoval,že by trpěl hladem,nebo požadoval něco jiného,či lepšího.Kyselo,chléb a brambory,byly v Podkrkonoší základem stravy zemědělce. Bylo mnoho práce a málo času i na vaření! Jistě,občas byly "sejkory","kramfleky",nebo bramborové placky,ale to byly pouze výjimky. S kyselem je to stejné,jako s chlebem. Nikdy se Vám totiž "nepřejí"!

Přidat komentář