Jak pěstovat a používat stévii sladkou

Krok 1

Stévie sladká je jihoamerická rostlina obsahující látku, která chutná sladce. Protože se nejedná o sacharózu ani fruktotózu, mohou jí sladit i diabetici. Sladká složka je energeticky prázdná, použitím stévie se nezvyšuje kalorická hodnota potravin nebo nápojů. Proto je její použití vhodné i tam, kde je třeba snížit energetickou hodnotu přijímané potravy – při redukčních dietách nebo pro udržení nízké váhy.

Krok 2

Při získávání informací o stévii na internetu je třeba zapojit bystrý rozum. Na různých serverech je velmi často neustále opakován jeden a týž text, který je někdy pouze trochu nešťastně upraven, čímž se stává stále víc a víc matoucí. Například bývá často opakována nepřesná informace, že stévie je tři sta krát sladší než cukr. Správně ale stévie sladká obsahuje složky steviosid, rebaudiosid A, rebaudiosid C a dulkosid A, jejichž sladivost je mnohonásobně vyšší než sladivost sacharózy. Nelze tedy paušálně porovnávat stejné vahové množství obou sladidel.

Krok 3

Stále opakovanou tezí je i to, že z jedné rostliny stévie sladké lze sklízet půl kilogramu suchých lístků. Stévie je domovem v Paraguayi, kde jsou jiné klimatické podmínky – vysoká teplota a vysoká vlhkost vzduchu. Tamější výnosy jsou tím pádem úplně jiné. Půl kilogramu suchých listků, to je opravdu velká hromada. Kdo má zkušenosti se sušením bylin, dokáže si to představit. Taková sklizeň u nás je dopřána jen lidem, kteří pro svou stévii našli optimálně osluněné, zateplené a vlahé, ale ne přemokřené prostředí (třeba i skleník) a pěstují ji v lehké, slabě kyselé a propustné půdě s vysokým obsahem organických složek. Při pěstování na balkonech a terasách bude sklizeň nižší.

Krok 4

Stévii lze pěstovat ze semínek, což vyžaduje alespoň elementární pěstitelské zkušenosti. Osivo je lepší koupit, doma vypěstovaná semena stévie málokdy vyklíčí. Rostlinky pikýrujeme. Na záhon nebo na stálé venkovní stanoviště je dáváme až ve druhé polovině května, kdy nehrozí mrazíky. Totéž platí o koupených sazenicích. Jestliže jsme sazenice stévie koupili nebo získali v počasí ještě nejistém, raději je nějaký čas ponecháme na okenním parapetu, kam nesvítí prudké polední slunce.

Krok 5

Lístky stévie můžeme sbírat (stříhat) průběžně nebo můžeme rostlinu v polovině vegetačního období celou ostříhat, aby do podzimu obrazila ještě jednou. Odborníci ovšem doporučují stříhat ji jen jednou, a to ke konci vegetačního období (asi počátkem září). Rostlina má prý v tuto dobu nejvíc sladivých látek.

Krok 6

Stévie sladká je ve své domovině trvalka. U nás by ovšem nepřežila zimu. Můžeme se pokusit ji zachránit pro další sezonu: květináče z balkonu přemístit třeba do kuchyně, rostlinu stévie ze záhonu vykopat a uchovat i skořenovým balem v teplejší místnosti. Takové podmínky ovšem nemá každý. Při pokojovém pěstování jsou výsledky nejisté – někomu se daří uchovat stévii po několik sezon, jindy nepřežije zimu. Ale pěstitel musí počítat i s neúspěchem a musí být obrněn trpělivostí.

Krok 7

Doma vypěstovaná stévie je spíše potěšením z vlastního produktu. Nejspíše ji budeme přidávat jen do nápojů. Používat ji do sladkých jídel vyžaduje určitou zkušenost – sladivost každé sklizně je jiná, množství se těžko odhaduje. Diabetici a lidé, pro něž je cukr zakázaným jedem, asi raději sáhnou po steviovém koncentrátu, s nímž je možno pracovat jako s jiným umělým sladidlem. Koncentrát se obvykle kupuje v lékárně.