jaktak.cz

Jak hrát stolní tenis

Stolní tenis neboli také ping-pong je míčovým sportem hraným pálkou. Všeobecně se ping-pong řadí k nejrychlejším a nejtechničtějším sportům. Lze jej hrát v uzavřených místnostech, ať už v samotných sportovních halách, specializovaných hernách, tak i v improvizovaných amatérských podmínkách (ve společenských místnostech, sálech či ve sklepě). Je samozřejmě možné vidět ping-pongové stoly v rekreačních oblastech na volných prostranstvích. Možnost hry je však podmíněna příznivými podmínkami počasí.

Co je potřeba

pálku určenou na stolní tenis
míček (průměr 40 mm)
ping-pongový stůl (s rozměry 152 x 274 cm) opatřený síťkoou
sportovní oblečení
sportovní obuv

Krok 1

Jakou si vybrat pálku? Výběr samotné pálky je prakticky dán úrovní hráče. U začátečníka je vhodné si předem ujasnit, zda-li se ping-pongu bude chtít věnovat jen nahodile rekreačně nebo v pravidelnějších intervalech s cílem se mu dále věnovat. V obchodních centrech či ve sportovních potřebách nalezneme řadu již zkompletovaných raket, které jsou rozlišeny dle úrovně. Výchozí ceny těch základních se pohybují od cca 200 Kč. Samozřejmě je možné využít přímo specializované prodejny, ve kterých Vám odborně poradí. Na trhu je k dispozici nespočet druhů potahů a dřev. Pokročilý hráči tak mají možnost volby sestavení pálky dle svých potřeb.

Krok 2

Jaký mít správný postoj a pohyb: Stejně jako u každé pohybové aktivity je u stolního tenisu nutné mít správný základní postoj. Výchozí pozice je podmíněna sníženým těžištěm těla, pokrčením nohou v kolenou a s mírným přenesením váhy na špičky chodidel. Horní část těla by měla být mírně předkloněna a ruce by měly být v optimálním úhlu, tak abychom byli schopni reagovat na zahraný úder. Důležitá je rovněž pozice nohou, neboť při hře je koordinace těla závislá právě na uzpůsobení postoje. Postoj při úderech z forhendu je jiný než postoj při zahrávání z bekhendové strany. Při forhendových úderech (u praváků) je nutné přenesení váhy z pravé nohy na levou, aby byla umožněna dobrá rotace trupu. U hráčů hrajících levou rukou se jedná o proces opačný, kdy váha je z levé nohy přenesena na pravou.

Krok 3

Jak správně držet pálku: Existují dvě varianty držení pálky klasické (evropské) a tužkové (asijské). Pro nás Evropany je přirozenější klasický způsob držení, při kterém dlaní svíráme držátko (rukojeť). Jedinými prsty, jenž nejsou obtočené kolem rukojeti, jsou ukazovák - ten se opírá o kraj čepele (případně potahu) na bekhendové straně pálky a palec, který jemně svírá konec rukojeti na forhendové straně. Při úderech hraných z bekhendové strany je nutné prsty resp. jejich pozice mírně pozměnit - přechytnout. Asijské držení pálky je obdobou způsobu jedení pomocí hůlek. Rukojeť pálky je sevřena mezi palcem a ukázovákem, zbývající prsty se opírají o čepel pálky.

Krok 4

Úderová technika: Úvodním prvkem stolního tenisu je podání. Tím se zahajuje hra. Kvalita servisu hraje v samotné hře důležitou roli a může být tím rozhodujícím faktorem k vítězství. Nácvik podání je tedy klíčovou záležitostí. Samotných druhů podání je mnoho. Rozlišujeme např. krátká, středně dlouhá, dlouhá, bez rotace, se spodní rotací, s horní rotací, s boční rotací, kombinovaná a také ta s vysokým nadhozem, hraná v pokleku či s prvky klamavých pohybů. Výchozím úderem, na kterém se samotná hra dá stavět je pink. Prakticky se jedná o to, udržet míček co nejdéle na hrací ploše ve hře. Jde se o údery základní, při kterých pálkou míček odrážíme na stranu soupeře. Součástí pinku může být i čop. Jedná se o obranný úder, při kterém míček pálkou jakoby podsekneme a udělíme mu tak dolní rotaci (faleš). Síla falše za závislá na způsobu vykonání úderu. Takto zahraný míč může mít vysokou dráhu letu a bude velkým lákadlem pro soupeře k jeho zakončení. Zahraná spodní faleš může soupeřův atak zhatit. Pokud se mu nepodaří míč zahrát ve správné pozici nebo faleš přebít rotovaným úderem, tak je pravděpodobné, že jeho pokus skončí v síti nebo mimo hrací stůl. Jedním z ofenzivních úderů je smeč. Smeč je prakticky finální útočný úder, při kterém je výrazně zvýšena tvrdost úderu a jejím účelem je zakončit výměnu bodovým ziskem. Technicky náročnější jsou ofenzivní údery s rotací - topspiny. Topspiny se hrají v různých variantách - podstatou tohoto úderu je udělení rotace míčku s různou dráhou letu. Jednotlivé údery se liší stupněm (horní x boční) rotace a také silou, kterou jsou zahrány. Ve výsledku může takto zahraný míček na soupeřově polovině prudce odskočit, což mu komplikuje možnost jeho odehrání. Topspiny se převážně hrají z forhendové strany, ale lze je provést i z bekhendové pozice - ty jsou však technicky podstatně náročnější. U zahrávání těchto forem úderů je důležitý postoj a samotné zasažení míče. Při úderu opět pracujeme se sníženým těžištěm těla, pokrčením nohou v kolenou a přenášíme váhu na pravé chodidlo (u praváků). Zároveň se snažíme prudkým částečně bočním švihem zasáhnout míč - při úderové fází zvyšujeme těžiště těla. Obranou na smeče, topspiny je tzv. blok neboli blokink. Jedná se o protiútočný úder, při kterém se snažíme bránit soupeřovu topspinu či jinému útočnému úderu. Při blokování je nutné mít správný sklon pálky, předvídavost a nepochybně také postřeh. Základem je vrátit útočný úder soupeře zpět na jeho polovinu. Blok se provádí většinou bekhendem. Těžiště těla je opět snížené a pálku je důležité správně naklonit a mít ji před tělem a jít tak míčku naproti. Stolní tenis je variabilní hra s řadou mnoha dalších specifických úderů, které jsou zakomponovány do herní taktiky. Pravidelným a správným tréninkem se výkonnost hráče zvyšuje. Cílem pravidelného tréninku je si osvojit základní prvky hry a postupně je zlepšovat a získávat tak jistotu v jednotlivých úderech. Ti pokročilý se pak věnují kombinaci různých herních variant, nových prvků hry, kterými můžou své soupeře překvapit.

Krok 5

Pravidla stolního tenisu: Pravidla jsou obsáhlá, tudíž zkusíme nastínit to nejdůležitější. Cílem hry je zahrát míček pálkou tak, aby se alespoň jednou dotknul hrací plochy stolu na soupeřově straně. Předtím se však nesmí (kromě podání) dotknout žádného jiného předmětu kromě síťky. Pokud se při podání dotkne sítě, tak se zahrávaný servis opakuje. Výjimku tvoří pouze situace, kdy míček síťku nepřeskočí nebo dokonce vyskočí z hrací plochy mimo stůl aniž by se jí dotknul. V tomto případě se jedná o chybu a bod je připsán soupeři. Hráč získá bod, pokud jeho soupeř nevrátí úder pálkou po jednom odskoku míčku zpět na jeho hrací polovinu. Od roku 2000 se hraje na 11 vítězných bodů (dříve bylo do 21) a místo původně pěti po sobě zahrávaných servisů jedním hráčem dochází ke změně po dvou podání. Set končí dosažením jedenáctého vítězného bodu. Pokud dojde ke stavu 10:10, hraje se prodloužení na dva vítězné body se střídáním servisu po jednom. Vítězem sady se stává ten, který dosáhne již zmíněného vedení o dva body. Hraje se na tří vítězné sety.

Krok 6

Proč hrát právě stolní tenis? Stolní tenis není nikterak limitován věkem, je však nutné přihlédnout ke svému aktuálnímu fyzickému stavu. Ping-pong můžou ho hrát muži, ženy i děti. Zvyšuje fyzickou kondici, zpevňuje tělo a zlepšuje postřeh. Může být brán i jako doplňkový sport k tomu hlavnímu.

Zdroj: https://www.jaktak.cz/jak-hrat-stolni-tenis.html