Jak se rozhodovat efektivně
Rozhodování je součástí našeho každodenního života, rozhodujeme se de facto téměř každou minutu. Rozhodujeme se, zda a čeho se najíme, zda půjdeme do kina, zda si půjdeme zaplavat nebo zaběhat. Rutinní rozhodování provádíme většinou intuitivně. Jak ale se postupovat efektivně v případech, kdy o něco opravdu jde? Je potřeba k tomu přistupovat zodpovědně, abychom si byli jisti, že naše rozhodnutí je založeno na racionálním přístupu a je opravdu správné. V tomto článku popíšu přístup k strukturovanému rozhodování, který sám využívám.
Co je potřeba
něco pro zachycení poznámek (tužka a papír, případně PC)
Krok 1
Ujasněte si problém/zadání, co nejvíce to půjde. Například mluvíme-li o autu, bylo by dobré si ujasnit, proč vlastně auto potřebuji, k čemu mi bude sloužit. Může být dobré si zjistit, zda podobný rozhodovací problém nemá ještě někdo jiný v okolí, spolupráce může přispět k lepšímu výsledku. Je častou chybou člověka, že hledá odpověď na nesprávnou otázku/problém, proto je důležité si vše ujasnit hned na začátku.
Krok 2
Jakmile je zcela jasný problém/zadání, stanovíme si cíle. Cíle by měly být co nejvíce konkrétní, měla by existovat možnost prověřit jejich dosažení. Zároveň, pokud je více zainteresovaných lidí, u výběru auta to bývá celá rodina, je dobré, aby cíle byly odsouhlasené všemi stranami. Asi není potřeba zmiňovat, že cíle by měly být realistické. Pokud je to možné, je dobré, aby byl jasný termín splnění. Přínosné může být i strukturování do kategorií „nezbytné“, tedy ty, kterých musíme dosáhnout, a „žádoucí“, tedy ty, kterých bychom dosáhli rádi, avšak nejsou nezbytnou nutností. Pokud bychom opět použili příklad auta, nezbytným cílem může být počet míst, žádoucí může být výkon motoru.
Krok 3
Nyní je potřeba najít dostatečný počet možností, ty si přehledně zaznamenáme. Ihned můžeme vyřadit ty, které nenaplňují nezbytné cíle, které jsme si stanovili v předchozím kroku. K nalezeným možnostem si můžeme ihned poznamenat výhody a nevýhody, jaké v nich spatřujeme, nebo jaké jsou obecně známé, například z testu odborných auto-moto časopisů.
Krok 4
Na řadu přichází rozhodnutí. Aby bylo co nejvíce racionální, může být dobré, abychom ohodnotili výhody a nevýhody body. Stejně tak můžeme ohodnotit i splnění žádoucích cílů. Pak už stačí sečíst body a máme k dispozici podklad pro naše rozhodnutí. Bylo by asi dobré zmínit, že není vždy přínosné hledat nejlepší řešení, pokud jsme nalezli řešení dostačující. Hledání nejlepšího může být velmi náročné na čas, případně i finance. V důsledku může být nejlepší řešení horším, pokud uvážíme úsilí a zdroje, které jsme k jeho nalezení vynaložili.
Použijte myšlenkové mapy, kde snadno uděláte rozhodovací strom. Rozhodovací strom je jednoduchou pomůckou pro uspořádání myšlenek, kdy od základní myšlenky tvoříte větvě s odvozenými myšlenkami, není proto později problém se k čemukoliv vrátit bez nutnosti znovu přemýšlet.
Je dobré si dávat pozor na zahlcení hlavy myšlenkami, stává se to, když se snažíme vše rozhodnout v hlavě. Abychom se toho vyvarovali, je dobré si vše souvislé zaznamenávat.