Jak a co udělat v srpnu na zahradě
V srpnu přichází na řadu v zahradě především sklizeň ovoce. Podpíráme větve s bohatou úrodou, aby se pod tíhou plodů nezlomily, dáváme ale pozor na to, aby se neodřely. Abychom tomu zabránili, vložíme mezi větev a podpěru gumovou podložku. Srpen je také posledním měsícem, kdy rostliny hnojíme. Vysazujeme sazenice dvouletých rostlin, hlízy ocúnů, šafránů a bramboříků a cibule sněženek, bledulí, kandíků a řebříčků.
Co je potřeba
stromové podpěry, hnojivo, zahradnické nůžky na živé ploty, konev na zálivku
Krok 1
Podpíráme větve s bohatou úrodou, aby se pod tíhou plodů nezlomily, dáváme ale pozor na to, aby se neodřely. Abychom tomu zabránili, vložíme mezi větev a podpěru gumovou podložku. Pokračuje sklizeň meruněk zvláště u pozdních odrůd. Meruňky jsou dostatečně vyzrálé tehdy, má-li zastíněná barva plodu žluté vybarvení. Pro přímý konzum necháváme obvykle změknout plody na stromě.
Krok 2
Cibule na uskladnění pomalu dozrává. Ta by se neměla sklízet později, než když má asi dvě třetiny rostlin polehlou, ale ještě stále zelenou nať.
Krok 3
Letním řezem peckovin odstraňujeme zahušťující obrost kosterních větví – jednoleté výhony, tzv. vlky. Tento obrost stíní v koruně a zvyšuje za teplého počasí vlhkost. Ve vlhku se lépe šíří plísňové choroby i škůdci. Další výhodou letního řezu je možnost využít ho k usnadnění sklizně.
Krok 4
V srpnu je třeba věnovat zvýšenou pozornost živým plotům z listnatých dřevin, u kterých provádíme druhý řez během vegetace. Třetí rok po výsadbě živého plotu z jehličnanů provádíme řez postranních výhonů, přičemž boční strany by neměly tvořit rovnou plochu. Výšku plotu zásadně neupravujeme, i když výška jednotlivých dřevin je různá. Upravujeme ji až tehdy, když doroste požadované výšky. Zastřihneme ploty z ptačího zobu, přistřihujeme ploty z buku a tisu a taktéž lze tvarovat živé ploty z tújí.
Krok 5
Pokud chceme z rostlin sbírat semena, uvážeme je ke kolíkům, aby je letní bouřky nevyvrátily. Semena získáváme tak, že sklidíme celou rostlinu, kterou přivážeme za stonky pod střechu, kde ji necháme doschnout. Poté semena vytřeseme a uchováme v papírových nebo plátěných pytlících.
Krok 6
Hrušky dozrávají poměrně rychle, a tak nesmějí být při řezu příliš měkké. Zralost švestek pro sklizeň poznáme tak, že přinejmenším z jedné poloviny rozevřeného plodu švestky lze vymačkat šťávu. Padaná jablka a hrušky, pokud nejsou nahnilé, využijeme na mošty a ovocná vína. Dokončíme očkování jabloní, hrušní a slivoní, třešní, višní a meruněk, nakonec broskvoní. Odřezáváme letorosty napadené padlím.
Krok 7
Vyséváme semena skalniček s krátkou dobou klíčivosti – koniklec, sasanky, pryskyřníky. Na skalce omezujeme bujně se rozrůstající rostliny, zejména plazivé. Stavíme novou skalku, aby se kameny do výsadby rostlin usadily a zem se slehla.
Krok 8
Pokud máme zahradní jezírko, regulujeme v něm protrháváním množství okysličovacích rostlin a odstraňujeme přebytečné listy leknínů.
Krok 9
Během srpna dáme do pořádku také záhony jahod. Trsy očistíme od starých listů, odstřihneme šlahouny, záhon okopeme a vyplejeme. Silné trsy oddělíme a máme-li připravený záhon pro nový jahodník, můžeme v polovině srpna začít s výsadbou.
Dělíme a přesazujeme kosatce, bílé lilie a pivoňky. Aby nám na novém stanovišti tyto trvalky zdárně kvetly, musíme je zasadit do stejné hloubky, v jaké byly na původním místě. U chryzantém a jiřinek vyštipujeme postranní poupata, abychom docílili mohutných květů.
Ořezaný materiál ze zahrady odstraníme. Pokud byl napadený – spálíme, pokud byl zdravý – rozmělníme ho a použijeme k mulčování.