Jak se postarat o králíka | rady
Jak se postarat o králíka | rady. Králík je přátelský a hravý kamarád do nepohody, přičemž nemusíme mít obavu z toho, kdo nám ho pohlídá, až pojedeme na dovolenou, popř. kdo jej vyvenčí, zdržíme-li se v práci. Je to přátelské zvířatko, které ale také potřebuje vaši pozornost a pravidelnou péči. A proto, než si ho pořídíte, si přečtěte několik užitečných rad, které vám pomohou při rozhodování i koupi ušáka.
Krok 1
Vybrat králíka si můžete ze zverimexu, nebo od chovatele. Doporučuji mládě od chovatele. U mladých králíků je dosti rozšířená kokcidiosa a je nutné, aby proti ni byl malý ušák přeléčený. Ve zverimexech nic takového neznají a králíčata tam dávají už jako mrňouse, kteří nebyly u matky dostatečnou dobu, jak by měli být. Nejenže od matky získají potřebné obranné látky a správnou výživu, která jim zaručí správný vývin, ale také se od ní naučí základní dovednosti. Naučí se chodit na záchůdek, naučí se být čistotní, naučí se přijímat zeleninu a budou sociálně vyspělí na to, aby byly připraveni jít do nových domovů. Tohle všechno vám může zaručit chovatel, který chovu králíků rozumí a ví, co je pro ně nejlepší.
Krok 2
Než si králíka pořídíte, měli byste se rozhodnout, jestli jednoho, nebo více, zda samici nebo samce. U zvířat, kterým se nemůžete tak často věnovat, vždy platí pravidlo, pořídit si raději zvířata dvě, aby nestrádala a nebyla smutná. Často se králík chová společně s morčetem. Pokud jde o to, zda samici, nebo samce, to rozhodnutí je čistě na vás. Samci ale mají občas problémy se značkováním a mnohdy je potřeba je vykastrovat. Kastrace králíka je u veterináře – specialisty je většinou bez problémů a díky šetrné inhalační anestezii, nedělá králíkům problémy. Dvě samice si na sebe většinou vždy zvyknou, ovšem není to pravidlem. Pokud máte starší samici a chtěli byste k ní mladší, může to být složitější. Starší králík si chrání své teritorium a někdy to umí vetřelcům dát silně najevo. Nejlépe si na sebe zvykají samice a vykastrovaný samec.
Krok 3
Následuje pořízení klece. Ta musí být dostatečně velká. Většina chovatelů upřednostňuje dávat podestýlku jen na místo do záchůdku, v ostatních částech klece může mít králík např. koberec. Klec je důležité vybavit jesličkami na seno, popřípadě závěsy na mrkev a zeleninu, misku na vodu nebo napáječku.
Krok 4
Nyní si už králíčka můžete donést domů. Ze začátku je potřeba na něj být vlídní a milí, chválit ho, za každý dobře provedený úkol, ale zároveň jej vychovávat a zvykat na všechny věci, se kterými může přijít do styku. Čím dříve se ušák naučí nebát se nepřirozeného hluku vysavače nebo přítomnosti jiného zvířete, máme vyhráno a náš ušák nebude zbytečně stresovaný.
Krok 5
Králíci dospívají průměrně 6.– 7. měsíc věku, do té doby byste ho měli stále vychovávat, vlídně na něj mluvit, odměňovat ho pamlsky, aby přiběhl na zavolání. Je důležité ho naučit pít z napáječky, chodit na záchůdek, rozumět vašemu tónu hlasu. Když ušák bude okusovat nábytek, zvyšte hlas a přidejte k tomu např. mírné zatleskání, popřípadě zamlaskání. Králíci jsou vnímaví na tóny hlasu a na nové zvuky. Určitě vám to při výchově pomůže.
Krok 6
U králíků je velmi důležitá výživa. Je třeba hledět na to, že králík je býložravec, který musí mít z 80–90 % ve stravě seno, zbytek doplňte zeleninou, popřípadě trochou ovoce. Krmit králíka směskami zakoupenými ve zverimexu nedoporučuji. Tyto směsky obsahují velké množství jádra – semínka, klasy jsou zase příliš kalorické a nemají dostatek vlákniny.
Krok 7
S králíkem je třeba chodit na pravidelné návštěvy k veterináři – a to každého půl roku na očkování – proti myxomatoze a králičímu moru, kontrole zubů či stříhání drápků (můžete zvládnout i sami doma). Rozhodně bych nic nepodceňovala a králíčka dvakrát do roku naočkovala.
Krok 8
Králíci umějí být občas docela protivní a je potřeba respektovat jeho soukromí, pokud se nechce zrovna hladit, nechte ho být. Až bude chtít, sám za vámi příjde a bude vyžadovat pozornost.
Nepočítejte s tím, že budete mít chlupáče zavřeného v kleci, jedenkrát denně mu dáte jídlo, vyměníte vodu a tím vaše starost o něj končí. To rozhodně ne. Králík bude nespokojený a dá to razantním způsobem najevo, začne okusovat mříže od klece a nedá pokoj, dokud ho nepustíte proběhnout. Králící jsou velice společenští a nemají rádi, když musí být sami zavření v kleci, proto tudy cesta nevede. Musíte se svému zvířeti přizpůsobit, a co by bylo úplně nejlepší, nechat králíka volně běhat po pokoji. Nemusí to být celý byt, stačí mu jedna místnost, kde bude volně a kde si s ním budete hrát. Králík je potom veselejší, kamarádský a není protivný.
Králíci nesmí čokoládu, med, mléko a veškeré lidské jídlo. Je to nebezpečné pro jejich zažívání a podávání sladkého by mohlo mít špatný dopad na jeho zuby – vznik abcesů. Králíci jsou hlodavci, kteří pokud nemají seno neustále k dispozici, dříve nebo později začnou mít problémy se zuby. A protože tyto problémy jsou nemalé a králíčkovi radosti rozhodně nepřidají, je velice důležité se řídit těmito zásadami a králíka vhodně krmit.
Krok 9
Žádné zvíře byste rozhodně neměli pořizovat jako hračku pro děti. Větší děti se už mohou postarat o králíka i jiné zvířátko samy, přesto na ně dohlédněte. Jen se zdravým a šťastným zvířátkem si užijete spoustu příjemných chvil.
Doporučuji vám, naučit králíčka na záchůdek a dávat mu do něj stelivo. Velmi osvědčené je např. přírodní kočičí stelivo. Nezapáchá a je dobře vsakující, díky tomu vám ušetří starosti s čištěním.
Než si ušáka pořídíte, uvědomte si, že je to hlodavec, který má, stejně jako všichni hlodavci, tendenci pořád něco okusovat a ochutnávat. Než přinesete ušáka domů, zabezpečte domácnost tak, aby se nedostal ke kabelům a cenným předmětům.
Králík je učenlivý. Počítejte ale také s tím, že králík si je tak trochu svým pánem, vychovat se dá, ale záleží to na vzájemné „domluvě“. Nikdy králíka nebijte a nepoužívejte fyzické tresty. Je to zbytečné, králík je zvíře, které se na vás dokáže urazit a dá svůj „názor“ značně najevo.