Jak je to s dětskou hrou | rady
Jak je to s dětskou hrou | rady. Hře se většinou přisuzuje menší význam než ve své podstatě a skutečnosti má. Hra je nejpřirozenější a velice důležitou činností dítěte předškolního věku.
Hra má vlastně i terapeutický význam. Dítě v ní realizuje své zkušenosti, potřeby, jejím prostřednictvím vyjadřuje radost, uspokojení, v neposlední řadě je prostředkem kompenzace napětí. Hrou dítě rozvíjí své poznání, pohybové a sociální dovednosti, tvořivost, fantazii, i psychickou odolnost.
Krok 1
Poskytněte dítěti dostatek prostoru pro spontánní aktivity
Hra je vlastně založena na přímých zážitcích a doplněna vlastní fantazií. Podporuje dětskou zvídavost a potřebu objevovat. Dětská hra pomáhá k získávání nových zkušeností a ovládání dalších dovedností. Hrou se vlastně dítě spontánně učí. Každá hra by měla být na základě zájmu, ale je dobré k tomu dítě vést, pokud samo iniciativu neprojevuje. Existuje nepřeberné množství různých stavebnic, skládaček, zaměřené na tvořivost, fantazii, didaktických her ( naučných ), které dítě zaujmou a podnítí ke tvořivosti.
Krok 2
Hra jako prostředek k učení
Vlivem hry se dítě učí porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí a poznává. Dítě se raduje z toho, co samo dokázalo a zvládlo. Prostřednictvím hry se učí nejen spontánně, ale i vědomě úkony, které v oblasti sebeobsluhy a životních dějů pro další život potřebuje a nutně rozvíjí. Vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně a rádo si zapamatuje, co je potřeba. Hrou si mimo jiné pěstuje smysl pro pořádek a zodpovědnost. Rozvíjí si a upevňuje morálně volní vlastnosti, prostředky jazykové, komunikativní, estetické. Hra splňuje požadavky mnoha výchovných aspektů.
Krok 3
Prosadit se ve skupině
Hrou se dítě učí taky prosadit se ve skupině, ale i podřídit se při společných činnostech. Zvyká si na to domluvit se a spolupracovat s ostatními. Postupně je dítě schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.
Krok 4
Hrou dítě napodobuje modely sociálního chování
Hrou se spolupodílí na společných rozhodnutích, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá pravidla a přizpůsobuje se jim. Děti si rády hrají na prodávající, na řemeslníky, na kuchaře, na zahradníka, na rodinu, na lékaře. Tyto hry obohacují komunikativnost, chování při setkávání s lidmi nebo jednání v různých situacích. Učí se toleranci , odhadovat rizika svých nápadů a jít za svým záměrem. Zároveň se seznamují a učí zacházet s pomůckami, předměty, materiálem. Osvojují si dovednost. Skutečně funguje ono příslovečné : Kdo si hraje, nezlobí.