Jak na chov madagaskarského zemního gekona | rady a tipy
Jak na chov madagaskarského zemního gekona | rady a tipy. Madagaskarský zemní gekon (Paroedura pictus) je díky jeho nenáročnosti ideálním plazím společníkem. Ačkoli není tak populární, jako povahově klidnější pagekon řasnatý nebo gekončík noční, madagaskarský zemní gekon je ideálním mazlíčkem pro chovatele, kteří nemají k dispozici velké prostory a nemají potřebu gekona často z terária vyndavat. Pokud i vy zvažujete pořízení tohoto drobného gekona, v následujícím článku se vám pokusím poradit, na co byste si měli dát pozor a jak se zvířátkem zacházet.
Co je potřeba
- dozvíte se v následujících odstavcích
Před pořízením gekona mu nejdříve musíte zařídit pěkné místo k bydlení. Jak již jméno napovídá, jedná se o zemní druh, terárium by tedy mělo být orientované spíše na šířku. Minimální velikost terária pro gekona by měla být alespoň 30 x 30 x 40 cm. Jako substrát nejlépe poslouží rašelina. Váš gekon jistě ocení, když mu poskytnete nějaké větvičky na šplhání a úkryty, pod které se může schovat. Ideální jsou korkové kůry díky jejich odolnosti vůči plísním, ale jako úkryt dobře poslouží i kokosová skořápka. V neposlední řadě je potřeba gekonovi nabídnout misku s vodou. Pokud chceme terárium zkrášlit živými rostlinami, nejvhodnější jsou sukulenty nebo jiné suchomilné rostliny bez trnů, o které by se zvířátko mohlo zranit. Musíte ale počítat s tím, že se gekon nejspíše pokusí rostlinu vyhrabat.
Gekoni jsou noční tvorové a tak nepotřebují UV světlo, dokonce pokud jsou mu vystaveni přímo, mohou se o něj spálit. Pokud tedy zvažujete osvětlení, nejlepší volbou jsou slabé UV pro pralesní plazy.
Madagaskarský zemní gekon prosperuje v sušším prostředí a teplotách kolem 23 – 27°C s nočním poklesem na 20 – 22°C.
Jak vybrat správné zvířátko? Pokud zvažujete pořízení pouze jednoho gekona, doporučuji pořízení samce. Samičky mohou mít problémy se zadržením snůšky nebo s nedostatkem vápníku. Obojí je může snadno stát život a výdaje za operace při zadržené snůšce jsou nákladné, navíc s rizikem, že se zvířátko nemusí z narkózy probudit.
Při výběru je třeba zkontrolovat celkový zdravotní stav gekona. Pokud je hubený a/nebo má křivý ocas, je lepší od něj dát ruce pryč.
Chov gekona je velmi snadný, jedná se o výhradně hmyzožravý druh, v zajetí jsou tedy ideálním krmením cvrčci. Méně vhodní jsou mouční červy, které bychom měli volit až v případech, kdy cvrčci nejsou zrovna k dispozici, nebo jako zpestření jídelníčku.
Ačkoli se jedná o zvědavý druh, snadno se poplaší, a proto nejsou vhodní na vyndavání z terária. Mají tendenci rychle vyrazit vpřed bez ohledu na výšku, ve které se zrovna nachází, což může vést ke zraněním.
Pokud u svého gekona zpozorujete, že se mu křívá ocas, bývá to prvním varovným signálem při nedostatku vitamínů nebo minerálů, nejčastěji se jedná o nedostatek vápníku. Pokud se to podchytí včas, dá se to snadno napravit poprášením hmyzu vitamínovými směsmi.
Samice jsou při pokusech o odchovy mláďat extrémně citlivé na nedostatek vápníku, který často vede až k úhynu samičky. Proto pokud jste začátečník, silně nedoporučuji se tyto drobné gekony pokoušet množit.
Při jakýchkoli zdravotních problémech, například když zvíře hubne, nežere nebo se chová apaticky, neváhejte navštívit veterináře.
Před pořízením gekona si důkladně nastudujte i další články o jeho chovu a nebojte se kontaktovat chovatele v případě jakýchkoli dotazů.
Tento článek a jeho jednotlivé body mají pouze informativní charakter.