Jak správně dávat spropitné | rady

Obsluhu restaurace, poslíčky, šikovnou kadeřnici a jiné pracovníky ve službách můžeme odměnit několika korunami navíc k ceně, kterou nám účtují za poskytnuté služby. Spropitné je jakýsi dík za to, že se o nás po celou dobu starali. Dáme tak najevo, že jsme byli s jejich péčí spokojeni a že jsme se u nich cítili příjemně. Dávání spropitného je sice dobrovolné, ale v současné době jde o výraz slušnosti a správného vychování. O tom svědčí i to, že se o spropitném zmiňuje ve svých slavných knihách o etiketě nejznámější český gentleman Ladislav Špaček – odborník na slušné chování. Přesto, pokud nejste spokojeni s obsluhou, můžete být na spropitném skromní. V případě velké nespokojenosti nemusíte dýško dávat vůbec.

Asi nejčastěji se setkáváme se spropitným při placení účtů za večeři, oběd či pohoštění v restauracích. Takové spropitné se počítá procentuálně z částky, kterou máme zaplatit za objednané jídlo či pití. V České republice se jedná o minimálně 10 %. Můžete obsluhu obdařit i 15 % z celkové částky na účtu při velké spokojenosti. Při placení účtu v restauraci tedy počítejte zhruba deset korun na každou účtovanou stokorunu.

V současné době je slušností dávat spropitné už i v lepších českých hotelech za pokojské služby, donášku kufrů či přeparkování auta. Výše se pak obvykle pohybuje kolem padesáti korun nebo dvou eur. Spropitné za hotelové služby jsou běžné také v zahraničí, především v Americe a v arabských státech. V bohatém Abu Dhabi či Dubaji počítejte se spropitným dokonce kolem deseti eur. Arabové pracující v hotelových službách někdy za svou práci nedostávají vůbec žádný plat. Zaměstnavatel jim poskytne pouze stravu a oděv. Jejich výdělek je tak přímo závislý na štědrosti zákazníků. Odtud tedy tak vysoké částky na spropitném v arabském světě.

Pokud jedete do zahraničí, vždy si nastudujte alespoň základní (etické) informace o dané zemi. Servírky a číšníci například v Americe pobírají za svou práci minimální mzdu, spropitné tam proto obvykle představuje jejich další příjem. Dýška v New Yorku nebo L. A. tak obvykle činí minimálně 20 % z účtované částky. V některých zemích (Dánsko, Finsko aj.) je spropitné zahrnuto už v ceně na celkovém účtu, v tomto případě už tedy není třeba dávat spropitné navíc při placení. V Asii si se spropitným nemusíte lámat hlavu vůbec, Asiaté dýška zpravidla nepřijímají. Buďte v tomto ohledu důslední a zvyklosti dané země si opravdu pečlivě nastudujte. Peníze, které věnujete na spropitném, započítejte do plánovaných nákladů na dovolenou.

Dnes je běžné uhradit útratu v restauraci i za hotelové služby prostřednictvím platební karty. To, že účet zaplatíte bezhotovostně, ale neznamená, že jste se chytře vyhnuli placení dýška. Pokud platíte účet v restauraci platební kartou, je vhodné dát spropitné v odpovídající výši přímo obsluze v hotovosti. Pokud jste tedy byli s péčí spokojeni, dejte pár mincí či bankovku přímo do rukou pracovníků, kteří se o vás starali, a běžnou útratu zaplaťte kartou. Placení spropitného můžete provést také přímo připsáním částky na bankovní účet při platbě kartou za útratu tak, že pracovníkům řeknete částku navýšenou o dýško nebo její výši napíšete na donesený účet obvykle do určené kolonky. Obsluha, která se o vás celou dobu starala, však v tomto případě ze spropitného neuvidí nic. Proto je obvykle doporučováno platit kartou útratu, ale spropitné dát v hotovosti přímo obsluze.